Tobacco harm reduction v ČR

Kouření cigaret se v České republice podle odborných odhadů podílí přibližně na 18 000 předčasných úmrtích ročně. Celoživotní kuřák si v průměru zkrátí život o 10–15 let a přímé náklady na léčbu nemocí spojených s kouřením dosahují dle zdravotních pojišťoven zhruba 20 miliard korun ročně. Pokud bychom chtěli dlouhodobě zlepšit zdravotní stav populace a zároveň ulevit veřejným rozpočtům, jedním z nejefektivnějších kroků by bylo snížit počet kuřáků klasických cigaret.

To se ale snadno konstatuje a výrazně hůře realizuje. Konzumace nikotinu má tisíciletou historii a samotný nikotin je hlavním důvodem, proč lidé kouří. Česká i evropská protikuřácká politika se v posledních dekádách opírala především o restrikce – zákazy kouření v interiérech, varovné obrázky na krabičkách a postupné zvyšování spotřebních daní.

Tyto kroky přinesly výsledky, ale v posledních letech se dostáváme na pomyslný strop jejich účinnosti. Zatímco v roce 2012 kouřilo přibližně 31,3 % dospělé populace, podle dat Státního zdravotního ústavu z roku 2023 jde zhruba o 21 %. Zatímco v roce 2012 kouřilo přibližně 31,3 % dospělé populace, podle dat Státního zdravotního ústavu z roku 2023 jde zhruba o 21 %.

• Pokles prevalence: Zatímco v roce 2012 kouřilo přibližně 31,3 % dospělé populace, podle dat Státního zdravotního ústavu z roku 2023 jde zhruba o 21 %.
• Stagnace: Přestože jde o výrazné zlepšení, v posledních třech až čtyřech letech tempo poklesu zpomaluje. V České republice nadále zůstávají přibližně 2 miliony aktivních kuřáků.
• Nízká úspěšnost odvykání: Více než čtvrtina kuřáků se každý rok pokusí s kouřením přestat. Bez odborné pomoci nebo dostupné alternativy je však dlouhodobá úspěšnost těchto pokusů velmi nízká, často pod hranicí 5 %.

Zkušenosti z jiných oblastí navíc ukazují, že úplný zákaz není funkčním řešením. Válka proti drogám či historická prohibice alkoholu v USA názorně ilustrují, že restrikce bez nabídky méně rizikové cesty vede spíše k rozvoji černého trhu, ztrátě kontroly státu a rezignaci uživatelů.

Právě z tohoto důvodu se v adiktologii prosadil princip harm reduction, v oblasti tabáku označovaný jako tobacco harm reduction (THR). Jeho cílem není okamžitá abstinence za každou cenu, ale snaha přesunout co nejvíce kuřáků od spalovaného tabáku k výrazně méně rizikovým formám užívání nikotinu.

Mezi tyto alternativy patří zejména nikotinové sáčky, elektronické cigarety a zahřívaný tabák. Tyto produkty eliminují nebo zásadně omezují rizika spojená s hořením tabáku. Jak se často shrnuje v odborné literatuře: lidé kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli dehtu.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že tento přístup může fungovat velmi efektivně:

Česká republika princip tobacco harm reduction oficiálně uznává a zmiňuje jej ve strategických dokumentech. V praxi však v posledních letech sledujeme spíše opačný trend – snahy o zákazy některých produktů či příchutí, které jsou pro dospělé kuřáky klíčové při přechodu od cigaret. Tyto kroky jdou přímo proti smyslu snižování zdravotních rizik.

Není přitom nutné hledat nová řešení. Stačí se inspirovat zeměmi, kde je harm reduction dlouhodobě a pragmaticky implementována a kde data jednoznačně potvrzují její přínos. V následujících týdnech proto představíme konkrétní modely ze Švédska, Velké Británie, Nového Zélandu a Japonska – a ukážeme, co si z nich může Česká republika realisticky vzít.